Využij Silvestr jako přirozené zastavení – ne k velkolepým plánům

18.11.2024

Není moc období, kdy se náš okolní svět zpomalí sám od sebe. Ale čas kolem Vánoc a Silvestru přináší přirozeně výstup ze zajetých kolejí. Svět na chvíli povolí, běžné rytmy se rozpadnou a po doznění Vánočních svátků vzniká kolektivní ticho, které se neděje často.

Využij "pomalosti světa" k setkání se sebou

V běžném rytmu dní na to často nebývá tolik prostoru. Jsme v pohybu, v povinnostech, ve vztazích, v běžných rolích. Pak přijdou Vánoce – období návštěv, jídla, pohádek a dárků.

A potom přijde výdech, pauza. A právě proto je období okolo Silvestra velmi zajímavé.

V této pauze si často začneme všímat věcí, které v běžném provozu zůstávají skryté. A tady nás mainstream i naše mysl mohou začít tlačit, abychom tuhle pauzu, co nejrychleji zaplnili velkolepými oslavami a nebo hned nastartovali nový začátek se spoustou předsevzetí do nového roku.

Ale co když je Silvestr jen nabídka k zastavení?
Co když to není pozvání k velkým plánům ani analýzám.
... ale spíš k bytí?

Vždyť i příroda spí. Žádný strom nepučí a žádná srnka v lese si nedává předsevzetí, že začne hubnout. Naopak. V přírodě je vše pomalé a Tvůj organismus to cítí. Jen hlava asi vymýšlí různý věci, že? Ty jsou ale často zbytečné.

Je tu čas dopřát si chvíli ticha, bez výkonu a tlaku. Zastavit se a dovolit životu, aby nás mohl doběhnout – namísto toho, abychom my pořád utíkali dopředu.

Možná letos nepotřebuješ žádný velkolepý silvestrovský věčírek, vision board a nebo seznam předsevzetí. Možná stačí jedno opravdové zastavení.

Pozvání k vědomému zastavení

Můžeš ho vyzkoušet kdykoliv v Silvestrovském období.

Nemusí trvat dlouho. Nemusí mít žádnou konkrétní formu. Jen si na něj vědomě vyčleň chvíli svého času – a ta může přijít spontánně nebo plánovaně.

Začni uvědoměním, že právě v tuto chvíli nemusíš nic dokazovat a nemusíš podávat žádný výkon. 

Nemusíš přijít na žádné odpovědi. Nemusíš nic měnit. Nemusíš nic plánovat.

Můžeš si sednout v pohodlí svého domova, vyjít na procházku, posadit se v parku. Koukat do ohně, nebo třeba ven z okna.

Jen si dovolíš být se sebou tak, jak právě jsi. To je celé.

Doporučujeme tomu dát alespoň pár minut. Protože když si dopřeješ prostor, věci se často začnou vyjasňovat samy. A když se znovu vrátíš do pohybu, můžeš si sebou nést něco nového — větší lehkost, jasnost, nebo jen klidnější kontakt se sebou.

A co když Ti do toho bude „skákat hlava"?

Co když se objeví bludné myšlenky, možná i výčitky z „nicnedělání"?

Může se objevit cokoliv. I to je součást zastavení. Není potřeba s tím bojovat ani to zahánět – stačí si všimnout, že se to děje, a znovu se jemně vrátit k dechu, k vnímání těla, k přítomnosti toho, kde právě jsi.

Myšlenky a emoce přichází a odchází. Ty tu zůstáváš. 

A právě v tomhle jednoduchém bytí se často začne něco nečekaně usazovat a vyjasňovat.

Nech to dít skrze sebe...

Děje se to samo. Ty tomu tvoříš jen dobré prostředí. To je celá Tvá úloha. Zbytek už není v Tvé režii. 

Dovol si přijmout to, že to není složitý a že nad tím nejde držet kontrola. Pak to bude fungovat.

Věříme, že jakmile se poprvé dotkneš tohoto bezpodmínečného prostoru zastavení a přítomnosti, a doopravdy ho zavnímáš, tak ucítíš potenciál, který tato „malá praxe" nese.

Dále by Tě mohlo zajímat:

Není moc období, kdy se náš okolní svět zpomalí sám od sebe. Ale čas kolem Vánoc a Silvestru přináší přirozeně výstup ze zajetých kolejí. Svět na chvíli povolí, běžné rytmy se rozpadnou a po doznění Vánočních svátků vzniká kolektivní ticho, které se neděje často.

Chceš odebírat náš newsletter?

Odesláním tohoto formuláře souhlasíš se zpracováním osobních údajů dle GDPR.


Kam dál?