Jak často se vám stane, že hned po probuzení sáhnete po telefonu? Jak často se ocitnete v online světě dřív, než se stihnete naladit sami na sebe?
Možná víc, než byste sami chtěli.
A přitom právě ráno jsou naše oči i mysl nejčistší. Prožíváme okamžiky, které ovlivní naše prožívání celého den.
Ráno udává to, jestli bude náš den ukotvený – nebo chaotický.
V posledních týdnech si čím dál víc uvědomuji, jak důležité je být pravidelně offline. Ne proto, že „online je špatně", ale proto, že spojení s vnějším světem má hodnotu jen tehdy, když jsme nejdřív napojení sami na sebe.
Online svět je rychlý, hlasitý, intenzivní.
Náš vnitřní svět je tichý a jemný.
A hranice mezi nimi se dá snadno smést během několika sekund.
Když ráno první otevřeme sociální sítě, e-maily nebo zprávy ještě dřív, než otevřeme sebe – ocitáme se v cizích příbězích a emocích.
A návrat zpět k sobě pak často trvá dlouho. Někdy přes silné emoce, které vůbec nejsou naše… jen jsme si je omylem natáhli z jiného prostředí.
Když se vědomě odpojíme od kolotoče podnětů a vstoupíme do offline světa sami se sebou a s přítomností kolem nás – trvá určitou dobu, než se tělo a mysl přeladí.
Někdy pár minut.
Někdy hodinu.
A někdy potřebujeme pro kvalitní kontakt se sebou ještě víc.
Možná to znáte:
Po delší procházce lesem se najednou všechno zpomalí.
Po hlubokém dýchání se díky okysličení těla vrátí jasnost.
Po vědomém pohybu cítíte víc sebe… a méně světa.
To není náhoda.
Je to dar toho, že jsme si vybrali „delší cestu", ale ze které si domů (do našeho systému) neseme kvalitu, výživu a pocit celistvosti.
Dobré okysličení, klidný dech, kontakt s tělem – to jsou dveře k sobě.
A teprve když jsme doma v sobě, dokážeme vědomě vstoupit i do toho „venku".
Je čas to otočit.
Nejdřív se napojit na sebe.
A teprve potom vkročit do online světa – jako tvůrce (člověk, který si uvědomuje přítomnost), ne jako někdo, kdo se nechá okamžitě stáhnout do víru podnětů.
Tahle jednoduchá každodenní praxe a disciplína změní kvalitu našeho života mnohem víc, než se na první pohled zdá.
Jsi připraven/a ji vložit do svého běžného dne?
Pokud Tě volá větší hloubka, pravidelná praxe a jemné, ale stabilní návraty k sobě, můžeš se vydat na některou z našich cest a setkání, která Tě povedou zpět do přítomnosti – k sobě, k tělu, k přírodě.
Tyto putování, výpravy a cesty nevznikají proto, abychom utekli od světa. Vznikají proto, abychom se v tomto světě mohli setkávat vědoměji, pravdivěji a s větší lehkostí.
Přeji nám všem, aby se „svět offline" a dobrý kontakt se sebou staly výchozím místem, odkud každý den začínáme načítat náš dnešek – naši přítomnost.
Autor článku:
Ondřej Šperka
Ondra je srdce Putování. Drží směr a prozkoumává neprobádané vody. Vládne hloubkou i vtipem a potkáš se s ním na všech typech našich akcí.
Vojta přišel z IT světa. Z prostředí, kde byl úspěšný, ale postupně i vnitřně vyčerpaný. Vyhoření ho zastavilo a právě tohle zastavení otevřelo cestu k hlubší práci se sebou, k sebepoznání a postupné proměně života.
Jak často se vám stane, že hned po probuzení sáhnete po telefonu? Jak často se ocitnete v online světě dřív, než se stihnete naladit sami na sebe?
Zimní období není nejlehčí část roku — a přesto v něm můžeme najít výživu pro naši duši, jednoduchost, prostor pro sebeuvědomění a vytvořit si z něj dobré prostředí pro náš další vývoj.
Chceš odebírat náš newsletter?
Odesláním tohoto formuláře souhlasíš se zpracováním osobních údajů dle GDPR.
Kam dál?